KOSTEL U JÁKOBOVA ŽEBŘÍKU

Ernst Gisel
1968 - 1971
U Školské zahrady 1, Praha
Foto: Pavel Veselý, archiv
Text: Anna Boučková

Kostel U Jákobova žebříku v Kobylisích je významnou stavbou Českobratrské církve evangelické postavenou mezi lety 1969-71 podle plánů švýcarského architekta Ernsta Giesela, na kterou bylo v letech 1995-2001 navázáno dostavbou od architektonického studia Schaufler-RoskovecJde o jedinou českou stavbu ČCE postavenou mezi lety 1952-2002 a spolu s kostelem sv. Josefa v Senetářově představuje první sakrální stavbu na našem území, která reflektuje světovou architekturu 50. let.

Západní architekt, Ernst Gisel, jehož podíl na architektuře může v socialistickém Československu působit jako zjevení, byl přizván do architektonické soutěže na podobu nového kostela díky zahraničním konexím faráře Jaroslava Ondry a tajemníka Synodní rady ČCE, Eugena Zeleného. Stavba byla prováděna československou stavební firmou, ale na stavebních pracích se formou dobrovolnictví podíleli i sami členové sboru. Finanční podporu se podařilo získat především díky fondům německých a švýcarských evangelických církví.V Kobylisích tak vznikla nízká brutalistní stavba využívající motivy oblázků zalitých do betonu na omítkách exteriéru i interiéru, či pohledového betonu a dřevěných obkladů na stropech interiéru. Na pohled přísnou architekturu rozbíjí Gislova hra s různými velikostmi a orientací oken na všech průčelích kostela.

Slavnostní otevření nového kostela 6. června 1971 bylo velkou slavností s účastí tuzemských i zahraničních hostů (Ernst Gisel, delegáti církví, které stavbu finančně podpořily) a měla nejen oficiální, ale i symbolický význam pro křesťany v zemi za železnou oponou. Kostel až do roku 1989 sloužil kromě náboženskému účelu i jako místo setkávání rodin z rozděleného Německa.

Zdařilá, dřevem obložená dostavba, zařazená např. do Ročenky české architektury 2001-2002, přizpůsobuje původní podobu sborového domu současným potřebám sboru a aktualizuje jej ve smyslu současné české architektury, aniž by výrazně zasáhla do jádra původní stavby.Představa tehdejšího faráře Jiřího P. Štorka a architektonického studia Schaufler-Roskovec počítala se sborovým domem jako rozsáhlým křesťanským střediskem, ambiciózní projekt však dosud nebyl z finančních důvodů realizován ve svém původním rozsahu a zůstává tak v torzálním stavu vytrženém z kontextu.